Reliant Scimitar GTE
3.0 V6 100kW, 3AT, RWD
… Projížďku zprvu absolvuji na místě spolujezdce, zatímco majitel předváděl, co vůz dokázal, a přitom vychvaloval jak jeho jízdní vlastnosti, tak jeho spolehlivost. Murphyho zákony schválnosti to samozřejmě nemohly ponechat bez povšimnutí, takže jsme zhruba po 15 kilometrech zjistili, že se pod autem vytvořila pořádná loužička. Na vině byl stržený závit eska pásky držící jednu z trubic chladicí soustavy.
Naštěstí se zhruba během hodiny a půl podařilo díky lidem v okolí vůz opět zprovoznit a já mám svou příležitost svést se za volantem tohoto pozapomenutého britského sporťáku. Nijak zvlášť to neženu, přece jen s veterány tolik zkušeností nemám, Scimitar ale působí vlastně docela moderně. Je stabilní i při vyšších rychlostech a v zatáčkách na cestě pěkně sedí i přes na dnešní dobu mrňavá 14“ kola s vysokým profilem pneumatiky.
Automat řadí hladce a bez kopání a z vozu jde přitom cítit dostatek krouticího momentu, díky němuž má motor tah i při akceleraci z nízkých otáček. Samotnou kapitolou je pak úžasné vrčení, které ze sebe dokáže vytočený šestiválec vyloudit.
Kotoučové brzdy na předních kolech pak zajišťují, že více než 40 let starý vůz stále velice dobře brzdí, a posilovač řízení docela dost usnadňuje práci s volantem. Svou výbavou, jízdním komfortem i projevem je Scimitar na míle daleko všem veteránům, které se mi dosud dostaly do rukou – vlastně se odvážím tvrdit, že i mezi produkcí první poloviny devadesátek bych našel vozy hůře vybavené a naladěné.
…
Text je výňatkem z článku Test Reliant Scimitar GTE: Svezli jsme se raritní britskou klasikou napsaném pro Autoweb.cz
mk / 2020