Rubriky
měsíc za volantem Quest 2019 - Stovka aut za jeden rok recenze to nejlepší, co jsem kdy řídil

Peugeot 108

Francouzský prcek byl opravdu zábavný – takový malý návrat k mým dobám za volantem Twinga, akorát za ta dlouhá léta i tahle nejmenší auta prodělala značný vývoj a každodenní komfort se značně posunul…

Peugeot 108 1.0 VTi TOP!

1.0 I3 53kW, 5MT, FWD

To, že malinké autíčko exceluje ve městě, samozřejmě není zrovna šokujícím zjištěním zasluhujícím nobelovku. Jak si ale drobný vůz poradí s dálnicí, která byla pro miniaturní krabičky na kolečkách vždy největším utrpením? Překvapivě velmi dobře. Peugeot 108 je i při rychlostech za dálničním limitem velmi stabilní. Ne že byste měli příležitost povolenou rychlost překročit nějak zásadně – tolik výkonu prostě nemá. Chování na dálnici je však více než snesitelné.

Na dovolenou v Chorvatsku, byť třeba jen ve dvou lidech, bych si sice asi zvolil větší vůz, na druhou stranu si troufnu tvrdit, že by ji 108čka zvládla s přehledem a rozhodně by jízda v ní nepředstavovala zásadní problém. Testovaný vůz byl vybaven i kontrolou jízdních pruhů, nicméně jde o nejjednodušší možný systém, který nezasahuje do řízení, ale pouze otravně pípá ve chvíli, kdy se bez blinkru přiblížíte k čáře.

Na dálnici je tedy vše v naprostém pořádku, co když se ale chcete taky trochu pobavit a protáhnout svou oblíbenou okresku? Překvapivě i zde má Peugeot 108 co nabídnout. V malém a relativně nevýkonném voze jste rychlí, jen pokud jedete pořád nadoraz. Výkonu opravdu není nadbytek, a proto se musíte snažit, abyste při průletu zatáčkami rychlosti ztráceli co nejméně. Se svou muší vahou přitom dokáže 108čka prolétávat zatáčkami opravdu svižně.

Podvozek i na uzounkých pneumatikách velmi obstojně drží a je schopný ustát opravdu ostré nájezdy. Každý povedený průjezd zatáčkou a zvládnutý kopec je přitom opravdu velmi odměňující. Kapitolou samou pro sebe je pak opravdu výborně naladěná kontrola stability. O jejích zásazích v podstatě nevíte, neuvědomujete si je. Ani při prudkém zabočení vás nečeká nepříjemné cuknutí a zpomalení, vše působí tak nějak přirozeně.

Já sám jsem uvědomil činnost stabilizace až poté, co jsem ji vypnul a vůz začal být ještě o kus hravější. Rázem nebyl ani problém vyprovokovat v zatáčce zadek ubráním plynu k drobné přetáčivosti. Dobře se povedlo naladit i brzdy, které jsou na můj vkus v Peugeotech obvykle až trochu příliš přeposilované a špatně se dávkují – tady jsem ale neměl sebemenší problém.

Při pohledu na papírové parametry to vypadá, jako kdyby se Peugeot 108 od svého předchůdce příliš nezměnil. Městská krabička má ve všech směrech pořád víceméně stejné rozměry, pod kapotou je stále benzínový litrový tříválec skromnějšího výkonu a většina parametrů se změnila spíše evolučně.

Mladší zástupce kolínských trojčat téměř o padesát kilogramů zhubl, udělal si o téměř sedmdesát litrů více prostoru na zavazadla a lehce si polepšil co se týče spotřeby. Papírové parametry ale téměř nikdy nedokáží postihnout opravdový rozdíl a nejinak je tomu u nejmenších Peugeotů.

Na první pohled je zřejmá jedna věc – městský prcek se lvem ve znaku trochu dospěl. Peugeot 107 dle konvencí své doby vsázel na veselý vzhled. Takové to vysmáté autíčko trochu se podobající „zhulené“ žábě, které bylo hned na první pohled tak trochu „pro holky“ a v sytě červené barvě mu všichni v okolí nevyhnutelně brzy začali říkat bedruna.

To 108čka na to šla od trochu jinak. Na prťavou karoserii začala roubovat designerské prvky větších bratříčků v čele s výrazným zubem zasahujícím do předních světlometů a grafikou zadních světlometů se třemi drápy. A výsledek se opravdu povedl. Díky malým rozměrům si auto zachovává rošťáckou vizáž, přesto však dokáže působit elegantně a celkem dospěle.

Je naprosto skvělé, že i v tak malém autě dnes můžete mít infotainment s podporou Apple CarPlay a Android Auto. Integrovanou navigaci jsem přitom nepostrádal – stejně většinou velmi rychle zastarají a nemají aktuální informace o stavu dopravy a objížďkách, navigace z mobilu na větším displeji prostě funguje tak nějak lépe. Příjemný byl i asistent pro rozjezdy do kopců a couvací kamera, byť bez parkovacích senzorů. Možná namítnete, že v tak malém autě není potřeba – a máte pravdu. Člověk si ale na přidané pohodlí zvykne velmi rychle.

Vychytávky jsou fajn, ale není to to hlavní. V první řadě se mi totiž s Peugeotem 108 opravdu dobře jezdilo. Nejen ve městě, které je dle předpokladů doménou malého auta, ale velice dobře si dokázal poradit i s dálnicí. Překvapivě – dálnice totiž byla pro malá auta vždycky trochu výzvou. Peugeot 108 je ale stabilní i za povoleným limitem – ne že by jej tedy zvládal překračovat zrovna obscénně.

Auta se snažím testovat poctivě. Testem “vlezu se sám za sebe” Peugeot 108 neprošel.

Texty jsou výňatkem z článků Peugeot 108 1.0 VTi TOP!: Schopný na dálnici, zábavný na okresce, Peugeot 108 1.0 VTi TOP! vs. 107 1.0 VVTi: Generační souboj prcků a Peugeot 108 1.0 VTi TOP!: Těžké loučení napsaných pro Autoweb.cz

mk / 2019


Peugeot 108 1.0 VTi

1.2 I3 61kW, 5MT, FWD

Na maličkou stoosmičku jsem byl dost zvědavý – malá auta jsem měl vždycky hodně rád, ale v poslední době z nich díky přehnaným regulacím vytrácí zábava. Do ruky se mi dostala verze s tříválcem o objemu 1,2l a výkonu 82 koní. Motůrek s autem bez diskuze dokáže docela slušně zahýbat a hrubější zvukový projev tříválce mi docela sedl. Je to příjemné auto, hlavně pro člověka hledajícího městské přibližovadlo. D

okonce i místa se v něm pro mě našlo dost. Jenže člověku hledajícímu za volantem zábavu zkazí náladu třeba převodovka s dlouhou dvojkou. Výstřel z místa na jedničku je vlastně docela v pohodě, ale po přeřazení na dvojku je auto rázem docela letargické.

Na trojku je situace zase o něco veselejší, ale čtyřka a pětka jsou už zase k uzoufání dlouhé – při dálničních rychlostech už motoru trochu dochází dech, ale kdybych tvrdil, že si s nimi malé lvíče neporadí, bych autu až příliš křivdil. Na městské vozítko to není vůbec špatné …

mk / 2015