Atmosféricky benzín, manuální převodovka a příjemný podvozek. Mazda 6 je podle mě naprosto v pořádku.
Autor: Martin
Oblíbený manažerský vůz nejezdí vůbec špatně, zapáleným řidičům ale moc zábavy nenabídne.
Moje první seznámení s hybridním SUVčkem od Lexusu proběhlo na okruhu v Sosnové a tehdy mě naprosto vyděsil zásahem ESPčka do řízení. No, okruhové auto to prostě není.
Accent byl pro mě tak trochu výletem do minulosti – po jízdě ve mě totiž zanechal dojem o dekádu staršího auta.
Tenhle kousek byla prostě stoprocentní stará šunka – nebudeme si nic namlouvat. Ale přesto jsem se za volantem docela bavil.
Nejmenší Mazda v současné nabídce je opravdu moc super autíčko a atmosférický motor mu propůjčuje na dnešní poměry nezvyklý jízdní projev – v tom dobrém slova smyslu.
Naftová šestka druhé generace v kombíku. Ono se to hodnotí strašně špatně – jsem na Mazdy (a Japonce obecně ) totiž hodně zatížený.
Ke Kamiqu jsem zpočátku přistupoval trochu s despektem – SUV / Crossovery nemám dlouhodobě rád. Musím ale přiznat, že mě mile překvapil – dokonce na tolik, abych jeho koupi pár známým doporučil.
Civic deváté generace mě designově nikdy příliš neoslovoval – po předchozím ufíčku vypadal tak nějak nevýrazně. Jízdně jde ale o velmi příjemné auto z doby, kde se pod kapotou ještě držely atmosférické spalovací motory.
Maličký roztomilý francouzský auto bylo ve své době hvězda a svým designem si podmanilo spoustu srdcí – obzvláště těch dívčích.