Rubriky
15 minut za volantem článek na okruhu to nejlepší, co jsem kdy řídil

Ariel Atom

To se takhle svaří pár trubek, přimontují se na to kola a dvoulitr K20 z Hondy Civic Type-R. Protože výkonu není nikdy dost, přidá se navrch ještě kompresor. Ve výsledku je tu nějakých 300 koní na 470 kilogramů. Uf… No jen si schválně přepočítejte výkon na tunu. A protože jsou v Britové, tak trochu blázni, přibalí Vám k autu pár zbytečností, jako jsou světla a blinkry, aby se na to mohla plácnout SPZ a šlo s tím vyjet na silnici.

Ariel Atom 3

2.0 I4 kompresor 238kW, 6MT, RWD

Vyrážíme na dráhu. Řídím jako první. Dříve to bylo naopak – nejprve řídil instruktor a teprve potom zákazník – ale většinou to nedopadlo úplně nejlépe. Zákazníci se údajně nechali až moc inspirovat a snažili se jezdit stejně ostře, což samozřejmě u lidí, kteří v autě seděli prvně, většinou končilo neustálými hodinami. Mě dohromady čeká šest kol. První se jede hodně pomalu, instruktor mě seznamuje s tratí. V druhém už zaklapávám štít na helmě a instruktor už jen rukou naznačuje zatáčky. Brzy chápu proč. Na krátké rovince hned za první zatáčkou zašlapávám plyn do podlahy a za mými zády se rozpoutává pravé peklo. Po překročení tří tisíc otáček se začíná ozývat kompresor. Tedy slovní spojení „začíná ozývat“ není úplně na místě – z ničeho nic se ozve jekot tak hluboký, že na krátký moment ztrácím orientaci a nechápu co se děje.

Otáčky stoupají neskutečně prudce, kontrolka na volantu už mi připomíná, že mám řadit. Trojka a hned vzápětí čtyřka. Přeřazení trvá déle než akcelerace mezi stupni, každé puštění spojky znamená silný kopanec do zad a značné poskočení hodnoty na tachometru. Auto na konci oné krátké rovinky už jede kolem 170 kilometrů za hodinu. Mohlo by jet ještě rychleji, já už ale ztrácím nervy a začínám do zatáčky prudce brzdit. Auto se na místě skoro zastaví.

Podřazuji na dvojku a projíždím zatáčku. Dost pomalu. Bez plynu – pedál je totiž velice tvrdý a zabírá až zhruba v polovině své dráhy. Na to se zvyká velice špatně a těžko se mi odhaduje, kolik plynu můžu přidat. Na výjezdu už můžu jet naplno až do další zatáčky – ostré vracečky. Ta mě navádí na krátký a „pomalý“ slalom. Po něm následuje další vracečka a dlouhý rychlý slalom.

Přilnavost Atomu je neuvěřitelná. Rychlý slalom doslova prolétávám na plný plyn a auto se ani nezachvěje. Tím okruh končí a čeká mě další kolo. Postupně zvyšuji tempo a jedu trochu agresivněji. Ostré zatáčky není problém projíždět na dvojku pod plným plynem. V předposledním kole se mi podařilo nájezd do slalomu trochu přehnat, zazmatkoval jsem, ubral plyn v zatáčce a šel do smyku. Všechno šlo nakonec až překvapivě hladce a smyk se mi podařilo vyrovnat mírným kontra, žádné velké drama.

Text je výňatkem z článku Řídili jsme: Ariel Atom napsaném pro Autoweb.cz

mk / 2013