Škoda Octavia
1.2 I4 Turbo 64kW, 5MT, FWD
1.4 G-TEC I4 Turbo 82kW, 6MT, FWD
1.8 I4 Turbo 132kW, 7AT, FWD
2.0 I4 TDI 110kW, 6AT, FWD
Faceliftovaná Škoda Octavia od začátku vzbuzuje emoce hlavně svým vzhledem. Designérský zásah je opravdu výrazný a zdvojená světla působí minimálně na fotkách opravdu zvláštně.
…
Během pondělního bloku jízd se mi zadařilo uzmout si pro sebe Octavii ve čtyřech různých specifikacích a dohromady v na všech možných cestičkách, dálnicích, okreskách a značném množství kruhových objezdů najezdit něco ke 250 km. Kombinace základního dvoulitrového dieselu s šestistupňovou převodovkou DSG funguje dle očekávání dobře a je schopná dodat autu potřebnou dynamiku za všech okolností. To samé lze říct i jednotce 1,8 TSI v kombinaci s automatem sedmistupňovým. Celkem příjemně mě překvapila verze motoru 1,4 G-TEC na zemní plyn v kombinaci s šestistupňovým manuálem. V momentě, kdy jsem se trochu sžil s řazením, bylo auto vcelu svižné a velmi použitelné. A nejslabší motor v nabídce to není vůbec zlé. Je pravda, že jsem v autě jezdil sám, ale předpokládám, že dva metráky české rodiny navíc s autem ještě tolik nezamávají.
Trochu hůř je na tom jednotka 1,2 TSI. Tu na českém trhu nahradí ještě menší 1,0 TSI, kterou jsem se marně celý den snažil ulovit. Jednadvojka s pětistupňovým manuálem funguje jen pokud udržujete správné otáčky. Za každé zaváhání při podřazování Vás vůz vytrestá jen velmi vlažnou akcelerací. Navíc funguje dobře víceméně jen ve městě, při dálničním tempu už mu citelně dochází dech. A podle informací z druhé ruky na tom není nový litrový motor o nic lépe ani přes pět koní výkonu navíc. Pro všechny modely platí celková tichost – kolem 120 km/h se začne projevovat aerodynamický hluk s pravděpodobným místem vzniku v oblasti zpětných zrcátek. Motory se začnou výrazněji ozývat až po překročení povoleného dálničního tempa.
…
Nakonec se tedy opět dostáváme k designu. Škoda jej označuje za mohutný, sebevědomý a progresivní. Reaguje tak na výtky, že design Octavie je příliš konzervativní a že je třeba udělit modelu výraznější image. No, já se přiznám, že jsem si za celý ten den na novou image nezvykl. Chvíli jsem si z některých úhlů říkal, že to není tak zlé a pak přivezli auto v jiném barevném provedení a já vzal svá slova radši hned zpět. A takhle se to opakovalo víceméně celý den. Facelift je opravu výrazný, ale je zkrátka zde. Můžeme o něm vést spory, můžeme s ním nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti němu dá dělat.
Škodovka si za designem však docela pevně stojí a je přesvědčená, že zákazníci jsou natolik inteligentní, aby se nenechali jen tak ovlivnit názory novinářů bažících po čtenosti. Ehm. Já za sebe musím přiznat, že ačkoliv se mi nová příď prostě nechce a nechce zalíbit, Octavia mě na cestě jízdně přesvědčila. Tedy alespoň ve verzích s adaptivním podvozkem a další příplatkovou výbavou. Dovedu si představit, že úplný základ s jednolitrovým motorem by mi asi naopak značně pil krev. Já si ve výsledku říkám, že chápu co Škoda myslí tím, že design je sebevědomý. Octavia 2017 je natolik dobré auto, že si může dovolit nelíbit se. Prodávat se bude dobře tak jako tak.
Moje kompletní první dojmy z předváděčky faceliftované Octavie v Portugalsku si můžete přečíst ve článku První jízda Škoda Octavia 2017: Tématem je vzhled, který jsem tehdy sepsal pro Autoweb.cz.
mk / 2017
Škoda Octavia RS TDI
2.0 I4 TDI 168kW, 6AT, FWD
Nedávno jsem psal, že Octavia třetí generace je auto, které mám naježděné v nejvíce kusech a přitom se mi pokaždé do ruky dostala jiná varianta – od litrovky turbobenzínu, přes CNGčko až po RS230tku. No a tentokrát se mi opět dostala do praciček další Octa a zase v úplně jiné specifikaci – naftová RS v lehce nesériovém stavu. Výkonem srovná RS230tku, krouťák má ještě větší a vypnutí všech bezpečnostních systémů opravdu znamená vypnutí všech bezpečnostních systémů.
Pořád je to Octavia se všemi klady a zápory. Tedy… až na ten hlavní – oktaváckou nudu. Jasně že to není lehounkej sporťák, a jasně že diesel je tak trochu plebejské palivo, ale přiznám se, že zátah tlačící do sedačky ve mě takové to přiblblé puberťácké pochechtávání vybudil. A to nemluvím o protočení kol na dvojku na suchém asfaltu.
Ať to shrnu – je to pořád Octavia, ale na rozdíl od běžných Octavií dokáže tahle červená potvora vykouzlit na tváři i nějaký ten úsměv
mk / 2019
Škoda Octavia RS 230
2.0 I4 Turbo 169kW, 6MT, FWD LSD
Mé úplně první svezení s trojkovou Octavií a hned v top verzi RS 230 se samosvorem? A ještě k tomu rovnou na okruhu (v Brně). Jasně, Octváva není ani v RSku sporťák – tato kacířská slova ze mě nedostanete – ostatně lidi, kteří mají Octavii RS za sportovní vůz evidentně nikdy sportovním vozem nejeli.
Něco na ní ale je je – trochu toho sportovního šmrncu v sobě má – hlavně díky té špéře. Bez mušení přiznám, že mě na okruhu docela bavila. Tedy začala mě bavit potom, co jsem si po pár kolech užil svůj “I peed a little” moment.
Před touhle jízdou jsem totiž moc zkušeností se samosvorem vybavenými předokolkami neměl – alespoň ne téhle váhové kategorie. Takže jsem po pár kolečkách trochu přepálil nájezd do zatáčky a už jsem se viděl v kačírku. V hlavě mi problesklo akorát to, jak se o špéře ve předu kluci večer předtím bavili a padlo tam něco o tom, že se svorem jsou předokolky normálně víc nedotáčivé, ale pod plynem krásně utáhnou stopu.
Takže jsem to zkusil, kola se zakousla do asfaltu a RS 230 vytočila tu zatáčku naprosto parádně. No a potom už jsem si Octávu na okruhu užíval o poznání víc – jasně, že to placatej sporťák, nadopovanej musclecar, sportovně střižený sedan s náhonem na zadek ba ani skutečně sportovní předokolka. Oproti normálnímu RS je ale dvěstětřicítka skutečně o kus jinde.
mk / 2021