Rubriky
hodina za volantem za volantem

Škoda Octavia (1. gen)

První novodobá Škoda Octavia je kult našich silnic – obzvláště s naprosto legendárním motorem 1.9 TDI se vstřikováním Pumpedüse. Věřte tomu, nebo ne – ale k téhle variantě jsem se poprvé dostal až nyní.

Škoda Octavia Tour 1.9 TDI

1.9 TDI I4 74 kW, 5MT, FWD

Je tomu už spousta let, kdy jsem se s touhle konkrétní Octavií seznámil poprvé. Bylo to kamarádovo vytoužené první auto. A tím myslím opravdu vytoužené. Jakkoliv se to může zdá zvláštní, Miro těsně po dvacítce opravdu netoužil po nějakém ladném sportovním kupátku, ale po jedničkové Octavii s chrochtákem pod kapotou.

Tou dobou se už nějakých pět let prodávala dvojková, ale jedničku šlo stále sehnat novou ve specifikaci Tour. Dodnes pamatuju tu upřímnou radost, se kterou mi ji Miro tehda předváděl. A musím říct, že to nadšení mu zůstalo dodnes. A víte co – na tom autě je to sakra znát.

Leštěnka, které táhne na 150

Tahle oktáva prostě od začátku dostávala spousty lásky. Servis jen v prověřeném servise, pravidelné koupele a skutečně důkladné čištění. Výsledek je takový, že tohle třináct let staré auto s nájezdem blížícím se 150 tisícům km vypadá stále velice svěže.

Všiml jsme si pouze pár drobností – trochu oloupané znáčky Škoda na kapotě a na víku kufru, oloupané poklice na kolech a jeden drobný škrábaneček na volantu. A co se motoru a podvozku týče, nemám sebemenších pochyb, že by se jim nedostalo podobné péče – stačilo jen vidět, jak pečlivě Miro motor zahříval, než se odvážil mi své milované autíčko předat do mých chtivých praciček.

Je to až úctyhodné a asi si nedovedu představit lepší exemplář na seznámení s touhle legendou českých luhů a hájů.

Funguje stále dobře

Vzhledem ke stavu asi nikoho nepřekvapí, že tohle auto funguje stále dobře. Výbava je už z dnešního pohledu sice trochu základní. Klimatizace tady však je a neintegrované rádio lze celkem snadno vyměnit za novější. Jediné, co mě vlastně trochu udivilo absence elektrického stahování zadních okýnek.

Materiály interiéru nejsou vyloženě zlé, ale jsou jednoduše poplatné své době a třídě vozu. Měkčené plasty jsou v interiéru trochu vzácností, ale na druhou stranu je potřeba ocenit, že auto ani po těch letech a již celkem slušném nájezdu nijak nepovrzává.

A stále velice dobře funguje opečovávaná Škoda Octavia první generace i při jízdě. Se stovkou naftových koní pod kapotou není 1,3t těžká oktávka žádný sprinter – sprint na stovku jí ostatně trvá dlouhých 11.8s – v reálu to ale vůbec není tak tragické, jak by se mohlo na papíře zdát.

Díky krátkým převodům je auto v běžných rychlostech docela svižné a 240Nm točivého momentu zajišťuje skutečně solidní pružnost v téměř jakýchkoliv otáčkách. Pětistupňová převodovka je přitom docela příjemná a řadí hezky přesně.

Trochu opožděné reakce

Naladění podvozku je docela komfortní, ale zároveň není ani zdaleka měkké. Podobně jako u všech moderních Škodovek není tvrdé, ale spíše tak nějak tuhé. V zatáčkách jde ale trochu cítit těžký motor pod kapotou – nedotáčivost bude značná. Naštěstí je řízení docela komunikativní a nezáludné, takže se je zde dost času na reakci.

Je to ostatně trochu potřeba, protože reakce jsou trochu opožděné – auto jako by na všechny pokyny reagovalo s maličkým zpožděním. Taková ta desetinka sekundy – nic zásadního, ale dost na to, abyste si toho všimli.

U motoru to nikoho nepřekvapí – přece jen turbodmychadla (a ta stará obzvláště) nereagují úplně instantně. Trochu mě to ale překvapilo při práci s volantem. Přitom nemůžu říct, že by v řízení byla jakákoliv vůle.
Na druhou stranu je asi dobré přiznat, že jsem asi trochu rozmazlený ze své lehce poupravené Miaty a Hondy a do Mirovy Octavie sednul po projížďce s Octavií třetí generace. Á propos…

S novější Octavií krok neudrží

Tato konkrétní Škoda Octavia Tour sjela z výrobní linky někdy v roce 2009, její základ ale sahá až někam k VW Golf třetí generace, který se na světlo světa podíval již v roce 1991. Ano skutečně – já byl taky přesvědčený, že Octavia vycházela z Golfa IV, ale Octavia jej o rok předběhla.

Faceliftovaná Škoda Octavia třetí generace se představila v roce 2017 a krom ohyzdných dělených světel s sebou přinesla i docela zásadní změny v podvozku. A těch více než dvacet let vývoje se prostě nedá upřít.

Jakkoliv fandím starším autům, tady se prostě bavíme o konzumních a hodně běžných vozech. Škoda Octavia je fajn, ale je to prostě přepravník na denní ježdění bez větších ambicí – stará i nová. Tohle auto nevytáhnete jen tak na projížďku, leda byste k němu prostě měli nějaký hlubší vztah.

Dvacet let vývoje zapřít nejde – nehledě na to, že o dvě generace novější Octavie tak nějak velikostí odpovídá spíše jinému

A v tomhle směru je potřeba říct, že toho novější Octavia nabídne o kus víc. Slušný prostor na zadních sedačkách a o k tomu o poznání větší kufr – byť ty jsou vykoupeny nárustem všech vnějších rozměrů. A samozřejmě je tu bohatější výbava a kvalitnější materiály.

Jízdní komfort je v obou autech dobrý, ale novější Octavie nabízí podstatně propracovanější podvozek. Při naší testovací projížďce jsem byl v roli pronásledujícího a několikrát jsme narazili na zatáčky, se kterými Octavia III neměla problém, zatímco já v té jedničkové jsem si písknul předními koly i přes čistější a vyváženější stopu. Roli na tom samozřejmě budou mít i o centimetr širší pneumatiky, ale podvozek třetí Octavie je v tomhle ohledu citelně dále.

Dynamické překvapení

Docela zajímavé bylo ale porovnat dynamiku obou vozů – tady totiž nebyl výsledek až tak jednoznačný. Oba vozy váží zhruba stejně, Octavia III pod kapotou ukrývala motor 1.6 TDI o výkonu 85kW a rovněž nabídla pětistupňový manuál. Výkonový rozdíl patnácti koní není zanedbatelný a točivý moment hraje ve prospěch novějšího modelu – 10Nm navíc a k tomu v širším a níže začínajícím rozsahu otáček.

Přesto první Škoda Octavia působí v nižších rychlostech pružněji a živěji – řekl bych, že na tom má zásluhu kratší zpřevodování. Ve vyšších rychlostech ale karty obrací a kolem stovky už má Octavia III citelně navrch, zatímco první Octavii už pomalu začíná docházet dech.

Miláček

To že Octavia podle původní receptury nemůže úplně soupeřit s koncepčně o více než dvacet let novějším autem asi nebude pro nikoho překvapení. Na druhou stranu je potřeba uznat, že dobře opečovávaný kus stále může bez větších problémů fungovat.


mk / 2022


Tady něco chybí (zatím): V rámci mini-projektu Koňské síly na charitu vždycky něco za každé projeté auto přispívám na charitu – a ani Ford Fiesta ST150 nebude výjimkou. Tentokrát však přispěji až se projížděk nasbírá trochu více. (Nebojte, pak to tady zaktualizuju)