Mazda CX-30 SkyActiv-X180
2.0 HCCI 132kW, 6MT, FWD
Japonce jsem měl vždycky v oblibě a Mazdy jsem si oblíbil hlavně v posledních letech. CX-30 mě jako crossover úplně neoslovuje, ale své kvality má.
Motor je fajn, u HCCI jsem se trochu obával hrubšího chodu – možná to tam trochu je, ale má to podstatně blíž k tradičnímu benzíňáku než k naftě. Bohužel v nízkých otáčkách je auto docela utlumené a “odpálit to” na světlech úplně nejde – což je celkem nepříjemné, kdy se snažíte co nejrychleji opustit křižovatku. Váha a rozměry taky docela maskují těch 180 koní – lemra to není, ale pocitově se necítíte zrovna moc rychlí.
Za to může i naladění podvozku – auto drží a v zatáčkách se mi jej nepodařilo dostat do stavu, kdy by mě umravnila elektronika (je třeba poznamenat, že zase až tak moc jsem ho netrápil). Zároveň ale není tvrdé a je spíše komfortně naladěné. Odezva ve volantu je absolutně nulová, ale to v téhle kategorii vozů asi nikoho nepálí.
Co ale zaslouží pochvalu jsou materiály v interiéru – měkčené plasty, syntetická kůže na palubce, všechno velice příjemné na omak. Tvrdé levné plasty v interiéru samozřejmě jsou, ale jsou v místech, kde je nevidíte a kde na ně sedíc za volantem nedosáhnete. A to platí i o výplni zadních dveří – od opěrky nahoru prostě příjemné materiály – což musím ocenit hlavně v kontrastu s levnějšími prémiovkami od Audi či Mercedesu poslední doby, které bez bez ostychu na výplně zadních dveří používají nepříjemný tvrdý plast.
Celkově je CX-30 docela příjemné auto, ale osobně bych přece jen dal přednost Mazdě 3 nebo 6 – přece jen mi trochu více sedí nižší auta.
mk / 2020