Lexus ES 300h
2.5 I4 hybrid 160kW, E-CVT, FWD
Musím uznat, že po designové stránce se mi tohle auto líbí hodně. Je to ten typ elegantního manažerského sedanu, který vzbudí pozornost. Na druhou stranu se trochu obávám, že takhle výrazný a ostrý design nebude úplně nadčasovou záležitostí a za deset let bude působit trochu okoukaně. Momentálně ale funguje naprosto perfektně! (…alespoň na mě)
Interiér je rovněž velmi příjemný a prostorný ve všech směrech – bohužel snad jen s výjimkou prostoru nad hlavou na zadních sedačkách, který je už od pohledu omezen výrazně se svažující střechou. Podle všeho lze ale nastavit sklon sedáku na zadních sedačkách a nesedět tak úplně vzpřímeně (nezkoušel jsem). Prostor řidiče oplývá velmi dobrou ergonomií a moc příjemnými materiály. Za současnou evropskou konkurencí zaostává spíše stylem než kvalitou – není designově tak vypiplaný a uhlazený jako německá velká trojka manažerských sedanů. Může za to ale vesměs pozitivní fakt, že si Lexus pro ovládání mnoha funkcí ponechal tlačítka a neschoval téměř vše do infotainmentu.
Ten je asi největší slabinou vozu – ovládání touchpadem mi nepřijde ergonomicky úplně dobré, byť toto zařízení oplývá i haptickou odezvou ve formě mírného klepnutí při najetí na další volbu. Vyžaduje to snad ještě více pozornosti než ťapání prstem na obrazovku a na rozdíl například od otočných voličů si nelze zapamatovat kombinaci pohybů vedoucích do daného menu (tím mám na mysli to, že na kolečku se celkem rychle člověk naučí 3x doleva, potvrdit, 2x doleva, potvrdit, 3x doprava, potvrdit a hotovo – a po chvíli již zvládne řidič tento úkon provést, aniž by obrazovku vůbec sledoval). Možná je to vyloženě o zvyku, ale mě osobně to velmi nesedlo.
Pod kapotou je benzínový atmosférický čtyřválec o objemu 2,5 litru v kombinaci s elektromotorem. Celá tato hybridní soustava ze sebe dokáže vytáhnout kombinovaný výkon 215 koní, který putuje na přední kola skrze převodovku E-CVT. Byť k variátorům nechovám zrovna sympatie, je potřeba přiznat, že její implementace v ES 300h patří k těm lepším – dost možná i proto, že motor sám o sobě má relativně velký objem (na dnešní poměry) a dokáže podat dostatek výkonu i v nižších otáčkách.
Tak či tak, přítomnost CVTčka prostě tlumí pocitovou dynamiku vozu a přímo vybízí spíše ke klidné plavné jízdě. V téhle poloze ES 300h funguje opravdu dobře a velmi dobře tomu sekunduje i podvozek, který sází primárně na komfort.
Je vlastně trochu otázkou, co od tohohle vozu očekáváte – trochu totiž klame tělem. Docela agresivní design může navodit očekávání sportovního chování, zatímco zbytek vozu se přiklání spíše ke komfortu a honbu za výkony nechává konkurenci a nebere si úplně za cíl poskytnout zábavu za volantem. Jeden z kolegů v recenzi tohohle vozu uvedl ” Řídí se sice moc hezky, řízení je přesné s opravdu perfektně naladěným posilovačem, auto je také sympaticky hbité a jen lehce nedotáčivé, ale chybí mu taková ta těžko popsatelná vlastnost, která vás občas donutí jet delší, ale zábavnější cestou. A na té to pořádně rozbalit.” – a já to líp popsat nedovedu.
mk / 2019