Rubriky
dva týdny za volantem recenze

Volkswagen T-Roc

T-Roc je pro spoustu lidí evidentně hodně zajímavé auto – už během testování se na něj spousta z Vás ptala… takže, tady si můžete můj názor přečíst. A rovnou přiznám, že psaní o T-Rocu dalo docela hodně zabrat. Městská SUV obecně považuju za mor současných silnic a osobně mě T-Roc prostě strašně nebavil, oblíbené cestičky jsem si za jeho volantem neužil a celkově jsem měl problém utvořit si k němu pořádně postoj – přestože objektivně mu vlastně v rámci třídy městských SUV není moc co vytknout. Většina chyb je prostě vlastností celé kategorie a naopak spoustu konkurentů překonává kvalitou zpracování a celkem zajímavým designem, který zvládá být tak nějak výrazný a konzervativní zároveň. Pokud chcete vysoký posed a pocit bezpečí tak T-Roc není špatnou volbou, ale já bych prostě sáhl po úplně jiné kategorii vozů – třeba po Golfu, který je o něco levnější, ještě trochu líp postavený, o malinko zábavnější, o malinko praktičtější a o malinko líp jezdí… akorát se neveze na současné módní vlně vysokých naducaných aut.

Volkswagen T-Roc 2.0 TSI

2.0 TSI 140kW, 7AT, AWD

…

Po otevření pátých dveří jsem doslova žasl nad velikostí kufru, respektive jejím nepoměrem k velikosti celého vozu – kufr je prostě na tak velké auto neuvěřitelně malý. Nakonec se ukázalo, že je vše trochu komplikovanější. Papírově udávaná hodnota 445 l platí pouze pro verze s předním náhonem, vozy s pohonem všech kol nabídnou stále obstojných 392 litrů. Část tohoto objemu však zabírá rezerva a dno zavazadlového prostoru zarovnané s nákladovou hranou ubírá kufru zhruba dalších 10 cm využitelné výšky. Testovaný vůz navíc nenabízel možnost položit do nižší pozice a druhé dno v nižší pozici chybí úplně. Prostor nad rezervou je tedy pouze velmi těžko využitelný. V tomhle ohledu je tedy kufr námi testované verze srovnatelný spíše se současným VW Polo, které se pyšní objemem 350 l.

…

Chování na silnici je příkladné. Volant poskytuje trochu vazby, do řízení však T-Roc příliš nevtáhne. Motor na požádání dokáže opravdu pořádně zabrat a sedmistupňová převodovka DSG se chová relativně předvídatelně a opravdu jen výjimečně se mi stalo, že by zařadila jinak či jindy, než bych očekával. V zatáčkách nabídne vůz dostatek přilnavosti i na mokré vozovce. V rámci své komfortní zóny jsem se k limitům podvozku ani nepřiblížil. Upřímně mě ani nelákalo vůz příliš škádlit – přestože je T-Roc s dvoulitrem pod kapotou živý a rychlý, nenašel jsem v jízdě potěšení. Bylo by ale naivní myslet si, že se Volkswagen s T-Rocem o řidičské auto vůbec pokoušel. Jeho účel je trochu jiný, což je v naprostém pořádku.

V některých chvílích jsem trochu bojoval s celkem paranoidními asistenty – senzor adaptivního tempomatu si i při nejnižším nastavení nechává zhruba trojnásobek místa, než by bylo potřeba a rovněž zbytečně moc zpomaluje v momentě, kdy se před vás zařadí jiný vůz. Na dálnici vás tak mnohdy zbytečně zpomalí vůz předjíždějící kamion, zatímco vy byste po celou dobu pohodlně udržovali rychlost. Adaptivní tempomat přitom zpomalí docela výrazně. Podobné známky paranoie lze sledovat i u parkovacích senzorů. Ty jsou rozmístěny kolem celého vozu a zděšeně ječí, i když máte kolem vozu dostatek místa. Obzvlášť nepříjemné je to v případě bočních senzorů, díky kterým jsou těsnější manévry na parkovišti docela nepříjemné, a velmi těžko se odhaduje, kdy se k překážce přiblížíte opravdu těsně. Testovaný vůz navíc nebyl vybaven příplatkovou parkovací kamerou a osobně bych tento příplatek rozhodně doporučil.

…

Text je výňatkem z článku Volkswagen T-Roc 2.0 TSI: Styl na prvním místě napsaném pro Autoweb.cz

mk / 2018